18. 4. 2021

Otužování jako cesta osobního rozvoje

Zima, chlad, studená voda….co ta slova ve vás vyvolávají? A co teprve představa, že do ledové vody vlezete nebo se svléknete a jen tak budete na chladném vzduchu. Většina lidí se otřepe, představu zažene a pomyslí si něco o bláznech.

Je ale určité procento lidí, kteří po počáteční negativní odpovědi a nepříjemných pocitech, přeci jenom této myšlence dají šanci. Pozvolna se jim v hlavě rodí pocit, že by si třeba zkusili dát studenou sprchu, nebo strčit nohu do ledové řeky. A zkoumat jaké to je. Pozvolna postupovat, pouštět se za své hranice a vystupovat z teplé komfortní zóny.  Zkoumat co to s nimi dělá, jak na to reaguje jejich tělo, jejich mysl, jaké to pro ně je, jak je jim to příjemné, nepříjemné, jak se cítí potom….

Moje cesta k otužování

Já jsem byla také taková. Zimu jsem neměla ráda, vždy čekala netrpělivě na jaro, venku chodila minimálně a pořádně nabalená. Jenže pak se něco změnilo. Začala jsem mít psa (a chodit s ním ven za každých okolností) a běhat (v prosinci) a najednou jsem objevila zcela nový svět.

Objevila jsem, že v zimě mi nemusí být zima, že to není až tak špatné, že i když je krátké světlo, den nemusí končit se setměním. Najednou jsem zjistila, že využívám celý rok, že zimu jen nepřežívám, ale užívám, co to jde.

Díky tomu jsem si navíc uvědomila, jakou máme velkou moc ovlivňovat svou realitu vlastním přístupem a nastavením v hlavě.

Neškaredit se, že je zima, bláto, nevlídno a že se nic nedá dělat. Ale nastavit si, že lze využít každou volnou chvilku, dělat co je nám příjemné, využít potenciál zimy k utužení zdraví. Naučit se to.

No a to otužování? K tomu jsem došla tak nějak přirozeně, když mi zima přestala vadit. Primárně mě nalákala vize vánočního koupání na Štědrý den v Labi, kterého jsem se před 2 lety chtěla zúčastnit. I když jsem tohoto cíle dosáhla, otužování mi dalo mnohem víc, než pár temp v atmosféře vánoční řeky a fotky v novinách.

Poprvé ve vodě

Myslím, že v mé hlavě to bylo mnohem dříve, než jsem věděla, že to chci a budu jednou dělat. Byly tam i další motivace a touhy. Mám ráda vodu, každý den chodím kolem ní na procházky nebo běhám, a tak mě začala lákat myšlenka, jaké to je, smočit se v ní v zimě. Zkusit to. Využít potenciál roku a koupat se i v zimě. Ve studené sprše to přece jenom není ono a zrovna u mojí sprchy mám velký limit v tom, že jsem to já, kdo si jí na sebe míří. Takže to můžu odbývat.

Ale voda, řeka. To byla výzva. Nejdřív ruka – uf…studený. To nedám! Podruhé nohy….no, taky studený. Ale vlastně docela fajn. Potřetí celé nohy…tyjo, to je fakt dobrý a zajímavý. Láká mě to zkusit celá…na další procházku vyrazím s ručníkem a vlezu tam celá (nebojte, studovala jsem předtím dost podrobně metodu i techniky Wim Hofa, takže teorii mám v malíku).

Nejdřív samozřejmě šok. Tělo se brání, leká se, panika, tendence utéct, všechno buší, dýchání je krátké. Nikdy nic takového nezažilo. Podle chytrých videí se snažím uvolnit, dýchám hodně zhluboka a uklidňuji se. Vnímám se a naslouchám svému tělu. Ani nevím, jak jsem tam poprvé byla dlouho – ostatně to není důležité. Co je důležité, že jsem tam vlezla a zažila něco nového. Když vylézám z vody, cítím se, jakobych byla jiná, úžasná, zářící. Jsem obohacená, šťastná, to jak začínají makat endorfiny a další hormony radosti. Tělo se zahřívá a já se cítím opravdu jak znovuzrozená. Jooooooooo chci zas, chci víc!!! A tak jsem se do toho dala.

V současné době chodím do vody cca obden a moc si to užívám, celkově už dva roky. Motivuji další lidi a ty zas další, takže se kolem vytvořila bezva skupina cca 20 lidí, se kterými se různě potkáváme a společně se zanořujeme. Zdravotní benefity na sobě cítím, je mi vždycky báječně, ale o těch psát nebudu. Jsou všeobecně známé a snadno dohledatelné.

Chci alespoň krátce popsat, jaké psychické benefity a přínosy v osobním rozvoji může otužování mít a jak může podpořit proces sebepoznání a naši vnitřní vyrovnanost.

Co si z koupání ve studené vodě nejvíce odnáším a zároveň se stále učím?

Strach a jeho překonání

Na počátku může být velký strach. Je v nás zakořeněn od malička i přirozeně. Pozor studená voda, ať nenastydneš. Pozor, ať nespadneš do vody. Voda může být nebezpečná. Zároveň osobní strach, jak vlastně bude naše tělo reagovat? Neumrznu? Nebudu mít opravdu nějaké nachlazení, nemoc? Ale v podstatě je to jen strach z neznámého, z předsudků a zažitých přesvědčení, někdy možná z malého sebevědomí – na to nemáš, to nezvládneš, nikdy tam nevlezeš, a pokud ano, tak nevylezeš.

To jsou všechno pochopitelné, ale vlastně tak banální důvody, které bychom neměli poslouchat, pokud máte touhu do vody vlézt.

A až to uděláme, zvládneme, zjistíme, že se vlastně nebylo čeho bát, že opravdu strachy v nás byly jen uměle vytvořené, možná trochu zvětšené (ale samozřejmě k nám patří).

Můžeme pocítit velkou úlevu a hrdost, že jsme to zvládli a máme báječnou zkušenost do dalšího života, když budeme čelit jiným strachům. Tato zkušenost v nás vytvoří zážitek, že strach lze překonat, i nepříjemné pocity lze překonat a pokud se tomu nepoddáme, získáme mnohem víc. Myslím na to, pokaždé, když čelím nějakým strachům v běžném životě, a neuvěřitelně mě to posiluje.

Komfortní zóna a její opouštění

Souvisí se strachem, zažitým pohodlím a jistotami, neměnnými zvyklostmi. Přece ve vodě se koupeme jen v létě! Pokud je někomu tak dobře, ok. Naše současná doba to umožňuje, oproti minulosti, kdy přežil jen ten, kdo byl dravý, rychlý, lepší, v pohybu. Přirozenost člověka je překonávat překážky, vyvíjet se, hledat nové výzvy a tím pádem se víc a víc kultivovat.  Držet život ve svých rukou. Být tím, kdo výzvy překonává a čelí i nepříjemných situacím a okamžikům, které výstup z komfortní zóny přináší. Prostě být aktivní tvůrce svého života.  

Výsledkem je větší spokojenost, větší životní jiskra, větší sebevědomí a nádherný pocit, že žiju. Že můj život je neustálá cesta a objevování, že mám stále plno věcí před sebou (vhodné zejména pro lidi, co mají pocit, že jim ve 40 končí život). Pocit hrdosti z nás dělá krále a královny našeho života.

Vědomá přítomnost a meditace

Nejkrásnější a největší přínos pro mě osobně. Díky zimě a studené vodě si mnohem více uvědomuji své tělo, svou mysl a vše co se děje tady a teď, když jdu do vody i potom po výstupu z vody. Jsou to nádherné momenty, kdy se spojím sama se sebou, se svým dechem a tělem a vnímám pouze a jen sebe. Každou buňku svého těla jak na povrchu, tak uvnitř. Naslouchám si a podle toho si každý vstup do vody podle toho ladím a užívám. Někdy jen stojím, někdy si zaplavu. Někdy jsem tam 5 minut a někdy jen 2. Někdy jen nohy, ale většinou celá. Důležité je si prožít naplno, bez zabíhavých myšlenek a rušivých vlivů.

Ponoření do vody je odpočinek, meditace, spojení jen sám se sebou. Pomáhá nám zklidnit se, vyprázdnit mysl, být bdělý a vnímavý.

Učí mě to potom i běžném životě více se vnímat, dbát na svoje potřeby, umět si říkat, co chci a co ne. Umět poznat, kdy se cítím dobře a kdy ne. Mít svoje pevně dané hranice, umět se vymezit a umět říct ano i ne. Tím pádem jsem v životě pevnější, sebevědomější, spokojenější. Žiju, jak cítím a ne podle toho, co mi kdo říká, linkuje. Nepodléhat tlakům společnosti, být sama sebou.

Vědomá, sebevědomá, cílevědomá, odpovědná, pravdivá, svobodná, živá.

A strach, co tomu řeknou lidi, že si žiju po svém? Ten je přece ve vodě. Už uplaval.

Je to jen vaše, není to závod

Ano, je to vaše, i když se chodíte koupat v partě nebo ve dvojici. Ale ten zážitek je jedinečný pro každého člověka. Zároveň tím, že každý člověk a jeho tělo je jiné, nemělo by být koupání závod v tom, kolikrát se člověk ponoří, jak dlouho tam vydrží, zda chodí 3x denně….prostě dělejte to, jak cítíte.

Najednou zjistíte, že jste mnohem více u sebe, spokojeni, tak jak to máte. Opadla potřeba se s někým srovnávat. Nemusíte se přece s nikým srovnávat a ani to nedělejte. Srovnávání máme v životě už tak dost, od školek až pomalu po hřbitov. Možná je tohle první věc, na které se můžete naučit, že nemusíte být jako ostatní. Protože jste jedineční a vaše tělo a mysl vám to dává jasně najevo a hovoří s vámi. Naslouchejte a buďte u sebe.

Vím, že nyní je otužování velmi oblíbené a sociální sítě jsou plné fotek, sdělení, otužuje se kde kdo. Můžeme lehce sklouznout k porovnávání a nespokojenosti se sebou. Vyprdněte se na to a myslete, že to děláte pro sebe a ne pro ostatní. Možná byste si mnohem více uškodili, pokud byste chtěli překonávat rekordy a výkony ostatních. A parádní fotky? No pravda, taky po nich toužím, ale velmi často jsem tak moc ponořená sama v sobě, že na focení úplně zapomenu.

Tlaky okolí a naše síla si to ustát

Velmi, velmi dobré a seberozvojové téma. Naše okolí i neznámí lidé mají tendence dávat nevyžádané rady. Jsi blázen! Počkej, budeš nemocný! Co klouby, co ledviny, určitě nastydneš, pamatuj, na moje slova dojde!

No jasně, rýmu můžeme dostat, ale mnohem spíš, že jí na nás někdo prskne, než, že jí chytíme v řece. Jo možná jsem blázen, ale šťastná a živá! Koneckonců ty zas můžeš dělat věci, které nechápu já a také tě neoznačuji za blázna.  Moje klouby a tvoje klouby mohou skončit stejně bolavé, jen já si pak budu říkat, že jsem aspoň žila naplno.

Náš způsob života a nemusí jít jen o otužování, vždycky může někomu připadat podivný, netradiční a vlastně chybný. Ale je to náš život, naše cesta a vědomě jsme se pro ni rozhodli. Navíc tohle je prokazatelně zdravá a přirozená cesta, takže stůjme si za tím, co děláme a nenechme se odradit. Zároveň respektujme druhého člověka, poděkujme za radu, ale o sobě nepochybujme. Tímto naším postojem můžeme učit respektu i ty druhé. A pokud ne, lepší se s takovými nestýkat, případně řeči pouštět druhým uchem hned ven.

Rituál koupele

Nic nového pod sluncem, voda je odjakživa posvátný element a symbol života. Mnoho kultur, i ta naše, ji má velmi v úctě a spojuje s ní mnoho svých zvyků a rituálů.

Já si s každým ponorem představuji, jako by to byla moje soukromá rituální koupel. Kdy voda odnáší moje starosti, únavu, bolesti, neduhy. Vše, co už nechci s sebou dále nosit a naopak čerpám její sílu, plynutí a svěžest.

Jak to shrnout krátce?

Koupáním ve studené vodě jsem získala nového koníčka, partu lidí kolem sebe a zdravotní přínosy. Ale hlavně větší sebevědomí, životní jiskru, větší drive, naprosto zásadní vědomou přítomnost, laskavost k sobě a doplnění k mému zdravému životnímu přístupu.

Návdavkem k tomu mám naplněný celý rok a každé období má pro mě své specifické kouzlo a aktivity.

 

Kdybyste chtěli, neváhejte mě kontaktovat a můžeme dát řeč, případně společnou koupel. Ráda vás provedu prvním vstupem do vody. Jsem laskavá a nenutím k žádným velkým výkonům. Naopak podpořím, i kdybyste si namočili jen prst u nohy.

Pamatujte – Voda je život!

Mgr. Helena Kotová

e-mail: helena@kotova.cz
tel: 608 742 309
adresa: Fügnerova 1, 412 01 Litoměřice

První konzultaci je možno domluvit přes telefon, email, FB stránky. Na dalších termínech se pak domlouváme společně osobně.

Ukončení naší spolupráce je možné kdykoli, záleží na Vás, Vašich možnostech a potřebách.

Samozřejmostí spolupráce je důvěrnost a partnerský přístup.